[Logo] cnna.cz - Česká asociace sester

1. Mistrovství České republiky nelékařů v přespolním běhu

Vážené kolegyně, vážení kolegové,
srdečně Vás zveme na první Mistrovství České republiky nelékařů v přespolním běhu, které se uskuteční dne 12. září 2026 v rámci tradičního běžeckého závodu Kros Štiřín 2026.

Mistrovství nebude samostatnou sportovní akcí. Stane se součástí závodu, který již šestnáct let přivádí ke sportu děti, rodiče, prarodiče i aktivní běžce všech generací.

Propojení se zdravotníky považujeme za mimořádné. Lékaři, lékařky a zdravotní sestry a porodní asistentky, obecně nelékaři, kteří ve své každodenní práci podporují zdravý životní styl, budou stát na startu společně s těmi nejmladšími běžci, jejich rodinami i širokou veřejností. Vedle sportovního výkonu tak vzniká prostor pro setkání, inspiraci a společně sdílenou radost z pohybu.

Na programu budou:
- Dětské závody rozdělené podle věku.
- Mistrovství České republiky nelékařů v přespolním běhu podle věkových kategorií.
- Štafetové běhy pro rodiny, přátele a kolegy.

Podívejte se na stránky AKCE a nezapomeňte se ZAREGISTROVAT.

Budeme velmi rádi, pokud přijmete pozvání a stanete se součástí historicky prvního ročníku lékařského mistrovství, které vzniká v jedinečné atmosféře rodinného běžeckého dne.

Termín: sobota 12. září 2026
Místo: Kamenice - Štiřín
Za organizační tým závodu: Tomáš Lukeš, Prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc.

Záštitu poskytly:
Česká lékařská společnost J. E. Purkyně
Česká lékařská komora
Česká asociace sester
Česká společnost porodních asistentek

Česká asociace sester uzavřela memorandum
o spolupráci s ASKAS

Česká asociace sester (ČAS) uzavřela memorandum o spolupráci s Asociací studijních koordinátorů a sester (ASKAS). Memorandum vytváří rámec pro dlouhodobou spolupráci zaměřenou na profesní rozvoj nelékařských zdravotnických pracovníků, podporu vzdělávání prostřednictvím sdílení vzdělávacích aktivit, koordinaci komunikace a podporu profesních témat.

Obě organizace chtějí společně přispívat k rozvoji odborných kompetencí sester a jejich aktivnějšímu zapojení do klinického výzkumu.

Součástí spolupráce je také odborná podpora iniciativy ASKAS směřující ke vzniku profesní komory nelékařských zdravotnických pracovníků. ČAS se zapojí především formou odborné diskuse, sdílení zkušeností z praxe a odborných podkladů.

„Spolupráci s ASKAS vnímáme jako důležitý krok k posílení role sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků v oblasti klinického výzkumu. Klinický výzkum je nedílnou součástí rozvoje moderního zdravotnictví a je zásadní, aby sestry byly jeho aktivní součástí – nejen jako podpora realizace studií, ale také jako odborníci přinášející cennou perspektivu do procesu péče i výzkumu samotného. Úzká spolupráce mezi ČAS a ASKAS podtrhuje význam systematického zapojování sester do výzkumných aktivit, podpory jejich odborného růstu a rozvoje kompetencí v této oblasti. Věříme, že společným dialogem, vzděláváním a sdílením zkušeností můžeme přispět ke zvýšení kvality klinického výzkumu i péče o pacienty v České republice.“ uvedla členka prezidia ČAS Zuzana Tomášková.

ČAS věří, že společný dialog, vzdělávání a sdílení zkušeností přispějí nejen k profesnímu růstu sester, ale také ke zvýšení kvality klinického výzkumu a péče o pacienty v České republice. Uzavřené memorandum představuje další krok v podpoře moderního ošetřovatelství a rozvoje kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků.

Zde se můžete podívat na stránky ASKAS.

Strategie rozvoje paliativní péče v ČR do roku 2035

Ministerstvo zdravotnictví představilo Strategii rozvoje paliativní péče v České republice do roku 2035, která představuje dlouhodobou vizi systematického rozvoje paliativní péče napříč zdravotním a sociálním systémem. Dokument reaguje na demografický vývoj, stárnutí populace i rostoucí počet lidí se závažnými a život limitujícími onemocněními.

Hlavním cílem strategie je zajistit, aby měl každý člověk s pokročilým onemocněním – bez ohledu na věk nebo místo bydliště – dostupnou kvalitní paliativní péči odpovídající jeho potřebám a preferencím. Součástí strategie je také podpora rodin a neformálních pečujících, rozvoj vzdělávání zdravotnických i sociálních pracovníků, posílení mezioborové spolupráce a zvyšování informovanosti veřejnosti o paliativní péči.

Strategie vychází z pěti klíčových oblastí:
- dostupná a efektivní paliativní péče,
- vzdělávání a podpora profesionálů,
- respekt k individualitě člověka,
- podpora pečujících a blízkých,
- otevřená společenská debata o životě se závažnou nemocí a závěru života.

Dokument zároveň upozorňuje, že potřeba paliativní péče bude v následujících desetiletích výrazně narůstat. Proto navrhuje rozšíření sítě specializované paliativní péče, posílení domácí a komunitní péče, lepší koordinaci zdravotních a sociálních služeb i systematickou podporu zdravotnických týmů.

Strategii rozvoje paliativní péče v ČR do roku 2035 naleznete zde.

Stanovisko ČAS k veřejným výrokům prezidenta ČLK o postavení sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků

Celý obsah stanoviska ČAS naleznete zde.

Považujeme za nepřesné a odborně zavádějící vracet veřejnou debatu k představě, že „sestra s maturitou“ je automaticky totéž co všeobecná sestra v současném právním a evropském smyslu. Historicky získané kvalifikace a nabytá práva musí být samozřejmě respektovány. To však neznamená, že lze ignorovat současný evropský a světový standard, vývoj ošetřovatelství ani požadavky na bezpečnost pacientů.

Stejně tak odmítáme zlehčování praktických sester. Praktická sestra není „lepší sanitářka“. Je to zdravotnické povolání s vlastním vzděláním, kompetencemi a odpovědností. Není však totožné s povoláním všeobecné sestry. Každá profese má své místo, svou hodnotu a svůj rozsah činností. Právě jasné rozlišení kompetencí je základem bezpečné péče.

Důrazně odmítáme tvrzení, že vysokoškolsky vzdělané sestry nebo sestry se specializovanou způsobilostí představují riziko pro pacienty. Pokud takové tvrzení zaznívá, musí být doloženo odbornou analýzou, daty a důkazy. Bez nich nejde o argument ve prospěch bezpečnosti pacientů, ale o profesní obavu vydávanou za odborné stanovisko.

Ošetřovatelství není pomocná činnost bez vlastního odborného základu. Je to samostatný odborný obor založený na vědeckých poznatcích, klinické praxi, standardech, prevenci komplikací, edukaci pacienta, koordinaci péče, hodnocení potřeb pacienta a převzetí odpovědnosti za ošetřovatelský proces.

Budoucnost českého zdravotnictví nebude stát na udržování starých hierarchií. Bude stát na týmu, jasně nastavených kompetencích, vzájemném respektu a odpovědnosti. Lékař má v systému nezastupitelnou roli. Stejně tak ji má všeobecná sestra, praktická sestra a další zdravotničtí pracovníci.

PhDr. Martina Šochmanová, MBA
prezidentka České asociace sester

Mgr. Petra Krulová, Ph.D.
poradkyně ministra zdravotnictví pro oblast nelékařských zdravotnických pracovníků

Mgr. Mario Pytel, DiS. - sestra, voják a člen prezidia ČAS poskytl rozhovor pro Reportér magazín

"Jsem sestra a voják. Musím umět uspat dítě i házet granátem."

Během uprchlické krize strávil půl roku na letadlové lodi ve Středozemním moři. Účastnil se misí v Pákistánu, Iráku i Afghánistánu. A když ho zrovna nepotřebují v maskáčích, pomáhá s uspáváním hlavně dětských pacientů v brněnské fakultní nemocnici. „V intenzivní péči se cítím dobře, na standardu bych trpěl,“ přibližuje Mario Pytel, voják i anesteziologická sestra v jedné osobě.

Když se vás někdo ptá na vaše povolání, mluvíte o sobě jako o zdravotní sestře, nebo zdravotním bratrovi?
Jako o sestře. Pochopitelně se mi termín pro muže úplně nepozdává, nicméně nic lepšího neexistuje, takhle se jmenuje moje profese. V zahraničí používají pojem „nurse“ i pro muže. V armádě je zažité a běžné označení „zdravotník“, které je i pro muže přijatelnější.

Přidržme se ho tedy. V čem se liší práce vojenského zdravotníka od práce, kterou sestry běžně vykonávají v civilu?
Jako vojáci z povolání pracujeme v polních nemocnicích a musíme zvládat i takzvaně vševojskové dovednosti – mimo jiné orientaci v terénu, ovládání zbraně, hod granátem, musíme mít dobrou fyzickou kondici. Jsme vysíláni do zahraničních misí, poskytujeme zdravotnické zabezpečení pro další jednotky armády. Někteří vojenští zdravotníci jsou, stejně jako já, i na takzvaných systemizovaných místech kamenných nemocnic.

Dáváte civilní nemocnici svůj čas a znalosti, a přitom vás nemusí platit?
Je to tak. Vyplatíme se jim. Mzdu máme od armády.

Chci si přečíst celý článek od Reportér magazín. Na celou fotogalerii se můžete podívat zde.